Palacio Sternberg (Šternberský palác)

Descripción

Šternberský palác na Hradčanském náměstí 15, čp. 57 v Praze 1 patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách.

Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského nám., až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu vlastně levým křídlem Arcibiskupského paláce.

Dějiny

Na místě dnešního paláce stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel zde např. i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II. Kryštof starší Popel z Lobkovic na Pátku. Později patřil rodu Fürstenbergů, poté Schwarzenbergů a v roce 1690 se stal vlastnictvím Šternberků. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil v roce 1697 sousední Sasko-lauenburský palác a rozhodl se vystavět v těchto místech palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698.

Stavba se protáhla do roku 1707, a i když z původní plány nebyly zcela uskutečněny, stala se jednou z nejvýznamnějších staveb světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás.

V roce 1811 palác zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění, která v letech 1835–1842 provedla dostavbu jižního křídla ve stylu pozdního klasicismu podle projektu Jana Novotného. Při této přestavbě vzniklo nové barokní průčelí. V této době (1821 až 1847) byly v paláci umístěny i sbírky Národního muzea. Zde pracovali zakladatelé české vědy (Pavel Josef Šafařík, Karel Bořivoj Presl). Archivář Václav Hanka (pravděpodobný tvůrce rukopisu Královédvorského a Zelenohorského) a malíř Antonín Mánes zde v té době i bydleli.

V roce 1871 objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který zde zřídil útulek pro mentálně postižené, nazvaný podle mecenášky kněžny Ernestiny Auerspergové Ernestinum. Pod tímto jménem bývá také v literatuře někdy palác uváděn.

V letech 1918–1947 palác užívala Československá armáda. V paláci byla umístěna intendantní vojenská škola, sídlilo zde protektorátní vládní vojsko a po roce 1945 Hradní stráž. Až v roce 1947 se stal majetkem Národní galerie.

V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie.

Autor stavby

Totožnost architekta je dodnes nejasná. Za nejpravděpodobnější je přijímána osoba Giovanniho Battisty Alliprandiho, ale není vyloučena spoluúčast Jana B. Matheyho, autora šternberského zámku v Troji. Uvádějí se však jména i dalších možných stavitelů: Domenico Martinelli, C. Fontana, Kryštof Dientzenhofer, Johann Bernhard Fischer z Erlachu či Jan Blažej Santini-Aichel.

Výzdoba

Výzdoba interiéru odpovídá významu stavby. Štuky jsou dílem Giuseppe Donata Frisoniho, na malířské výzdobě se podíleli významní umělci té doby: Michael Václav Halwax, Matěj Nettel, Jan Rudolf Bys, Jan Václav Kratochvíl.

Literatura

  • Ravik, Slavomír: Velká kniha o Praze, Regia, Praha, 2000, ISBN 80-86367-05-3
  • Kubíček, Alois: Pražské paláce, Poláček, Praha, 1946
  • Poche, Emanuel; Preiss, Pavel: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977

Související články

  • Ernestinum

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberský palác (Hradčany) ve Wikimedia Commons
  • Šternberský palác – turistické informace a historie objektu
  • http://pragensia.tiscali.cz/art.asp?id=519 [nefunkční]

Información del contacto

  • Dirección: Hradčanské náměstí 57/15, Praga, 118 00, República Checa
  • GPS: 50° 5.318 N 14° 24.273 E

Mapa

Los hoteles más cercanos

Vuelve al comienzo