Zoo Praha Praha

Popis

Zoo Praha (oficiálně Zoologická zahrada hl. m. Prahy) je zoologická zahrada v dolní části pražské Troje, otevřená 28. září 1931. Jde o zoo s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén. Podílí se na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů a u některých vede jejich celosvětové plemenné knihy. Světový věhlas získal chov koně Převalského; od roku 2011 se realizuje ochranářský projekt Návrat divokých koní.

V pražské zoo bylo k 31. prosinci 2018 chováno 5049 zvířat v 676 druzích.

Dlouhodobě je nejnavštěvovanější českou zoo. V roce 2011 byla poprvé překonána hranice 1,3 milionu návštěv ročně. Od roku 2016 překonává hranici 1,4 milionu návštěv, přičemž rekordní návštěvnosti bylo dosaženo v roce 2019. V roce 2009 se zoo stala dokonce nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Česku. V roce 2018 byla podle agentury CzechTourism třetím nejnavštěvovanějším turistickým cílem Česka, a to po Pražském hradě a lanovce na Petřín.

V roce 2007 byla prestižním časopisem Forbes Traveler zařazena mezi osm nejlepších zoo na světě. V roce 2015 se podle hodnocení uživatelů serveru TripAdvisor umístila mezi světovými zoo na 4. místě. Následně se dostala na 5. místo a toto umístění si udržela i pro rok 2018.

Historie

První pokusy

Prvním pokusem o založení zoologické zahrady v Praze byl otevřený dopis hraběte Mořice Sweerts-Sporcka, který 11. února 1881 otiskl pražský deník Prager Tagblatt. V něm hrabě vyzýval, aby na památku připravovaného sňatku korunního prince Rudolfa byla založena zoologická zahrada. I když se na tuto výzvu přihlásilo několik osob (a přišly i první peníze), byla tato myšlenka po kratších diskusích zapomenuta.

V 19. století se o založení zoo pokoušelo ještě několik osob, mezi nimi i národopisec Vojta Náprstek ze své pozice pražského radního, ale stále zůstávalo jen u prvních plánů. Jedinou výjimkou byla činnost „Spolku pro zoologickou zahradu v Praze“, který v roce 1891 založil JUDr. V. Novák. Po původním plánu umístit zoo na Nebozízku se spolek rozhodl nestavět zoo, ale vystavovat zvířata na několika místech v Praze. První částečně úspěšnou realizací této myšlenky bylo založení jedné takové stanice na Letné v roce 1896. Skládala se z ptačí voliéry, rybníku a opičince (pravděpodobně nikdy nezprovozněného). Fungovala až do roku 1906.

Jiří Janda

V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji. Hlavními protagonisty byl cestovatel Jiří Němec a středoškolský profesor Jiří Janda. Přípravou vybudování zoo byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem Jiří Janda (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu. Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda státu pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932). Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především svého dlouholetého soka Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Otevření zoo

Zoo byla otevřena 28. září 1931, tehdy ještě jako staveniště zoologické zahrady na ploše 24 hektarů. Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.

Jako první byla postavena administrativní budova, výběh u hlavního vchodu, který byl původně určen pro vlky a navrhl jej Carl Hagenbeck a nyní slouží pandám červeným, dřevěný pavilónek pro lvy a tygry a voliéra dravců (nedochovala se, zřítila se v roce 1967 pod tíhou sněhu).

Prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta a po ní mladá lvice Šárka. Dalšími zvířaty byli mj. koně Převalského Minka a Ali (do té doby byli ustájeni na statku v Netlukách u Uhříněvsi). Herec Vlasta Burian daroval v roce 1934 do pražské zoo lachtany kalifornské Hýtu a Batula.

Povodně v roce 2002

Pražskou zoologickou zahradu velmi poznamenaly ničivé povodně v srpnu 2002, kdy byla zatopena téměř polovina areálu. Zoo podle tehdejšího ředitele Petra Fejka neměla dostatečné informace, připravovala se pouze na padesátiletou vodu. Plná evakuace spodní části zahrady proto začala poměrně pozdě a některá zvířata se již přemístit do bezpečí nepodařilo.

Největší problém představovala evakuace pavilonu velkých savců. Utracen musel být agresivní sloní samec Kadir, u kterého hrozilo, že uplave (sloni jsou výborní plavci) a bude ohrožovat veřejnost. Evakuovat nebylo možné ani trojici hrochů. Samice Barborka se utopila, další samice Lentilka byla utracena, když hrozilo, že uplave. Samec Slávek přežil, po dvou dnech jej ošetřovatelé našli v patře pavilonu, kam jej voda vyplavila. Uhynul i pár hrošíků liberijských. Zachránit se povedlo dvě slonice, které bylo možné ze zaplavovaného pavilonu odvést a které byly uvázány do provizorních boxů v blízkosti hlavního vchodu.

Gorily byly přemístěny do protipovodňové věže. Ukázalo se ovšem, že voda vystoupá i tam, a bylo nutné přistoupit k evakuaci pomocí gumových člunů. Zachránit se ovšem nepodařilo samce Ponga, který ve věži nebyl nalezen. Z velkých šelem byl utracen lev Bert a jeden medvěd, jejichž evakuace byla vyhodnocena jako příliš riskantní.

Symbolem povodní se pak stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a podařilo se jej odchytit až u Drážďan. Při převozu zpět však pro velké vyčerpání uhynul. V dolní části zoo má originálně řešený podvodní pomníček.

Celkem zoo ztratila 134 zvířat, materiální škody pak přesáhly 230 milionů korun. Některé zasažené objekty čekala demolice. Namísto poničených objektů však v Troji vyrostlo několik unikátních staveb, které se svým pojetím blíží novému pohledu na funkčnost a smysl zoologických zahrad.

Úvahy o sloučení

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí botanické zahrady 10 let) se uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy. Proti sloučení a výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovil například kurátor listnatých dřevin botanické zahrady Pavel Sekerka nebo Karel Jan Štolc. Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat v roce 2009; od té doby však rozhodnutí nepadlo.

Uvažovalo se i o tom, že sloučenému subjektu by měl přibýt do správy i Trojský zámek.

Povodně v roce 2013

Při povodních v roce 2013 došlo opět k zaplavení spodní části zoo. Materiální škody byly znovu velké, díky včasné evakuaci však tentokrát nedošlo k rozsáhlejším ztrátám na životech zvířat. Evakuaci usnadnilo i to, že sloni a hroši byli jen o několik měsíců dříve přestěhováni do nově vybudovaných pavilonů v horní části zoo, a starý pavilon velkých savců byl tak až na terária prázdný. Uhynuly pouze dvě čejky a několik králíků. Gorily tentokrát přečkaly záplavu v protipovodňové věži svého pavilonu. Po opadnutí vody bylo nutné některá zvířata evakuovaná ze zaplavených objektů dočasně přesunout do jiných zoo, než proběhla nutná rekonstrukce.


Vývoj stavů zvířat

Počtem kusů i druhů zvířat patří dlouhodobě mezi největší zoo v Česku i Evropy. Na podzim 2018 byla pražská zoo pravděpodobně 10. druhově nejbohatší evropskou zoo.

Od roku 2005 chová zoo více než 600 druhů živočichů. Počet druhů zvířat se mezi lety 2000 a 2010 zvýšil takřka o 300 druhů, v porovnání s počátkem 90. let 20. století se zdvojnásobil. Od roku 2006 je víceméně dlouhodobě stabilní, pouze s výkyvy ovlivňujícími spíše celkový počet jedinců (často odchovy u plazů, úhyny u ryb apod.).

Návštěvnost

Zoo Praha je dlouhodobě nejnavštěvovanější českou zoo.

Návštěvnost zoo prvně překročila hranici jednoho milionu návštěv během jednoho roku v roce 2005, a to v návaznosti na otevření pavilonu Indonéská džungle a narození prvního gorilího mláděte v Česku – samičky Moji. Od té doby se pravidelně drží nad touto hranicí a průběžně se zvyšuje. Poprvé přes hranici 1,4 mil. návštěv se návštěvnost dostala v roce 2016, kdy areál zaznamenal 1 448 353 vstupů. V roce 2017 činila návštěvnost o 3227 návštěv méně. Předpokládá se, že pokud by zoo nemusela být uzavřena kvůli vichřici Herward, návštěvnický rekord z roku 2016 by byl překonán. V roce 2018 byl miliontý návštěvník přivítán 21. 8., tedy o dva dny později než v předchozím roce, ale návštěvnost následně opět překonala 1,4 mil. návštěv. Aktuálně platný rekord návštěvnosti byl dosažen v roce 2019: 1 456 526. Tento údaj je tak více než trojnásobný tomu z počátku 90. let 20. století.

18. dubna 2017 byl přivítán jubilejní návštěvník s pořadovým číslem 60 milionů.

Stavby a expozice

Zatímco horní část zoo má přehledné rozložení s rozlehlými výběhy a několika velkými pavilony, dolní část je v tomto smyslu členitější – velké množství užších cest, řada menších staveb i velkých pavilonů. Ačkoliv je původní areál zoo součástí spodní části, další rozvoj v druhé polovině 20. století směřoval zejména do horního areálu. Dolní část u Vltavy se více rozvíjí opět až od počátku 21. století.

Pavilony

V Zoo Praha se v červnu 2018 nacházelo 12 veřejnosti přístupných pavilonů. Od září 2019 se počet zvýšil na 13.

V dolní části zoo se jedná o:

  • Pavilon tučňáků (otevřen 1986, otevření po velké rekonstrukci 2004)
  • Čambal – pavilon gaviálů (otevřen 2008)
  • Terárium (bývalý pavilon velkých savců s teráriem) – dnes součást areálu Rezervace Bororo (otevřeno 1973), v červenci 2019 otevřena nová expozice Titicaca s vzácnými žábami vodnicemi posvátnými
  • Pavilon Sečuán – pavilon prezentující ptačí faunu podhůří Himálaje (otevřen 2004, rekonstrukce 2018)
  • Pavilon velkých želv – želvy sloní, želvy obrovské, mladí varani komodští, doplňkově další druhy želv (otevřen 1998)
  • Pavilon goril (otevřen 2001)
  • Velemlokárium – pavilon velemloků čínských (otevřen 2014)
  • Pavilon šelem a plazů (otevřen 1991, otevření po 1. velké rekonstrukci 2004, otevření po 2. velké rekonstrukci 2012)
  • Rákosův pavilon – pavilon vzácných papoušků a exotických ptáků (otevřen 2019)

V horní části zoo se jedná o:

  • Pavilon Indonéská džungle (otevřen 2004)
  • Pavilon Afrika zblízka (otevřen 2004)
  • Africký dům (otevřen 2001)
  • Pavilon hrochů (otevřen 2013) – dočasně uzavřen
  • Údolí slonů (otevřen 2013)
Indonéská džungle

Pavilon Indonéská džungle byl postaven v letech 2002–2004 na místě 50 let starého pavilonu opic. Ve své době se jednalo o největší a nejnákladnější pavilon pro zvířata v dějinách českých zoo. Jeho cena přesáhla 185 miliónů Kč. Indonéská džungle byla slavnostně otevřena 29. listopadu 2004.

Stavba – eliptický skleník – budí dojem džungle s úzkými cestičkami pro návštěvníky. Dvoupatrová expozice zahrnuje v horním patře vyhlídkové terasy na orangutany a makaky na ostrovech spolu s několika menšími terárii. V spodním patře jsou umístěna velká akvária, dva výběhy pro varany komodské a především rozsáhlé vodní plochy s vodopády a ostrovy, na kterých žijí makakové, vydry a binturongové. Přechodovou část tvoří jeskynní chodby, kde lidé mohou nahlédnout do života nočních tvorů – kromě kaloňů zde žijí např. velemyši, kuskusové nebo outloňové.

Velemlokárium

V červnu 2014 byl otevřen unikátní pavilon pro 33 kriticky ohrožených velemloků čínských, včetně tří dospělých jedinců, hlavní atrakcí je největší velemlok v Evropě.

Průchozí expozice

V Zoo Praha se v červnu 2018 nacházelo 9 průchozích expozic. V září 2019 přibyla desátá a jedenáctá v rámci Rákosova pavilonu:

  • Ostrov lemurů
  • Indonéská džungle – v pavilonu jsou na volno vypuštěni ptáci
  • Sečuán – v pavilonu na volno vypuštění ptáci
  • Příroda kolem nás – dvě průchozí voliéry českých ptáků v dolní části v zoo, v návaznosti na dětskou zoo
  • Ptačí mokřady – systém voliér v dolní části zoo, z nichž dvě jsou pro návštěvníky průchozí
  • Africké skály – průchozí voliéra několika druhů ptáků včetně ibisů skalních, kteří uletěli ze zoo po protržení sítě voliéry – viz Úlet ibisů skalních z pražské zoologické zahrady.
  • Dunajská delta – průchozí voliéra mokřadních ptáků včetně kolpíků bílých
  • Rákosův pavilon – část Nížinný les Nové Guineje a navazující voliéra Podhůří jižních And

V rámci plánovaného komplexu Austrálie bude postaven také průchozí výběh klokanů.

Expoziční celky

Památkově chráněné stavby

  • Černohouska – původně viniční usedlost byla přestavěna na malou restauraci, dnes cukrárna. Nachází se poblíž horní stanice lanové dráhy.
  • Sklenářka – původní usedlost
  • Gočárovy domky – původně tři stavby byly postaveny Josefem Gočárem jako první odbavovací hala pro letiště ve Kbelích. Při úpravách letiště byly dva dochované domky přeneseny do Zoo Praha, v roce 2011 po rekonstrukci otevřeny veřejnosti – Galerie Gočár a restaurace

Další stavby

  • Lanová dráha otevřená roku 1977
  • Rozhledna Obora (2009–2018) – vybudována a zpřístupněna v roce 2009, v roce 2018 z důvodů skončení životnosti demontována.
  • Papírna s výrobou papíru ze sloního trusu – otevřeno 25. 3. 2016
  • Budova toalet s expozicí trusu a koprolitů – otevřeno 30. 3. 2019

Výstavní prostory a expozice

  • Galerie Gočár (Galerie Gočárův dům) – umístěna v jednom z Gočárových domků, krátkodobé výstavy
  • Jurta u výběhu koní Převalského, poblíž horní stanice lanovky – fotografické výstavy, otevřena v červenci 2014 – jaro 2019: výstava Orlí lovci, zima 2019/2020: Jak se divokým koním vrací svoboda: Ze skicáře malíře Jana Sováka
  • Stálá expozice trusu a koprolitů – za pavilonem tučňáků v dolní části zoo, zpřístupněno 30. 3. 2019
  • Expozice ankusů v pavilonu v Údolí slonů, zpřístupněno 27. 11. 2016
  • Výstavní terasa u vzdělávacího centra v dolní části zoo – příklady krátkodobých výstav: jaro 2019: První jízda Toulavého autobusu, od 4. 1. 2020: Ukradená divočina.

Další zajímavosti

  • Geostezka – geologická naučná stezka spojující dolní a horní část zoo, otevřena 31. 3. 2012 za účasti Zuzany Norisové a Ondřeje Brzobohatého, v červnu 2012 doplněno o paleontologické naleziště – hřiště a prodejní galerii minerálů a fosílií
  • Naučná stezka věnovaná osobnosti ředitele Zdeňka Veselovského – poblíž občerstvení Obora na nejvyšším místě zoo
  • Historická štola a protiletecký kryt – v dolní části zoo, naproti voliéře Dunajská delta, u vstupu na stezku Zakázanka, otevřena 4. 5. 2014
  • Zakázanka – vyhlídková cesta spojující dolní a horní část zoo, prochází cenným územím chráněným jako Přírodní památka Skály v zoologické zahradě, expozice evropských plazů
  • sochy v areálu zoo – např. socha Radegasta

Budované a plánované expozice

  • Expozice australské a tasmánské fauny – plánované otevření 2020
  • Expozice kotulů – nová ostrovní expozice u pavilonu gaviálů v dolní části zoo, ve výstavbě 2019
  • Pavilon goril – Výstavbu nového pavilonu goril dlouhou dobu blokovalo vedení městské části Praha-Troja soudními spory. Pražská zoo chce přestěhovat gorily z dolní části záplavové oblasti do bezpečnější lokality za výběh Africké panorama. Součástí projektu je i nový vstup do zoo. Slavnostní zahájení výstavby nového pavilonu 9. 11. 2019.
  • Arktida – Plánuje se také výstavba nového expozičního celku Arktida zejména pro lední medvědy. Umístění v severozápadní nejchladnější části zoo.

V plánech byl i pavilon pro pandy velké. O zapůjčení pand velkých jednalo Česko s Čínou, stavební povolení mohlo být dle informací z léta 2017 vyřízené v roce 2019.

Činnost

Zoo Praha je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a jiných organizací a účastní se mnoha záchovných a reintrodukčních programů. Mezi české patří záchrana čápů bílých i černých, sovy pálené, sýčků, puštíků a syslů.

Mezi mezinárodní projekty patří návrat koně Převalského, orlosupů a zubrů do volné přírody. V rámci Evropského záchovného programu (EEP) chová pražská zoo mnoho druhů zvířat, např. slony indické, gorily nížinné, levharty, lvíčky zlatohlavé, orangutany, pandy červené, žirafy Rothschildovy, tučňáky Humboldtovy a mnoho dalších. Pražská zoo vede mezinárodní plemenné knihy koně Převalského a leguána kubánského. Od roku 2004 je Zoo Praha i oficiálním záchranným centrem CITES pro zabavená zvířata.

Pražská zoo nabízí mnoho vzdělávacích programů jak pro školy, tak i pro širokou veřejnost. Mezi ně patří i přednášky v budově vzdělávacího centra, průvodci po zoo, komentovaná krmení zvířat a mnoho dalších. Zoo Praha také spolupracuje s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Českou zemědělskou univerzitou a jinými vysokými školami. V rámci vzdělávacího poslání se také snaží jít příkladem a praktikovat ekologické přístupy. Od září 2018 nechává rozdrtit a následně kompostuje rozložitelné použité nádobí.

V zoo ke konci roku 2018 pracovalo 234 osob (v hlavní činnosti), nejvíce z nich v chovatelských odděleních zoologického útvaru.

Celkové náklady Zoo Praha za rok 2018 dosáhly 443 mil. Kč.

Ochranářské aktivity

Moderní zoologické zahrady se snaží plnit několik úkolů. Jedním z těch, jejichž role stále více stoupá, je ochranářská práce. Ochrana přírody může probíhat buď ex-situ (tj. vlastní odchov zvířat v zoo), nebo in-situ (ochrana druhů a biotopů v místě původu/výskytu). Ne všude je však ochrana přímo v místě původního rozšíření možná, a tak je nutné budovat záložní populace v zoologických zahradách.

Na počátku roku 2020 se zoo zapojila do osvětové ochranářské kampaně Ukradená divočina, která je zaměřena na problémy ilegálního obchodu se zvířaty. U vzdělávacího centra byla instalována výstava fotografií.

Ochrana ex-situ

Pro chov zvířat v lidské péči je nezbytná vzájemná spolupráce mezi zoologickými zahradami a dalšími zařízeními, zvláště pak u ohrožených druhů. Zoo Praha se zapojuje do evropských i mezinárodních programů, v rámci nichž je koordinován chov řady ohrožených druhů živočichů. Některé tzv. záchovné programy a plemenné knihy vede přímo Zoo Praha. Jiné druhy, v jejichž chovu je úspěšná, může koordinovat jiná významná zoo. Pro některé ohrožené druhy ale není záchovný program (popř. plemenná kniha) připraven, neboť je počet úspěšných chovatelů příliš malý. V roce 2018 spravovala zoo celkem 15 plemenných knih.

Seznam druhů, pro něž vede Zoo Praha evropskou plemennou knihu (ESB) – stav k březnu 2018

  • gaviál indický – chov v Zoo Praha
  • hroznýšovec kubánský – chov v Zoo Praha
  • orlície bornejská – chov v Zoo Praha
  • želva černavá – chov v Zoo Praha
  • komba jižní – chov v Zoo Praha – od září 2018 již jen v nižší úrovni evropského monitoringu
  • komba ušatá – chov v Zoo Praha – od září 2018 evropský záchovný program
  • přímorožec beisa – chov v Zoo Praha
  • velemyš největší – chov v Zoo Praha
  • velemyš obláčková – chov v Zoo Praha
  • amazoňan jamajský – chov v Zoo Praha
  • bažant Edwardsův – chov v Zoo Praha
  • satyr Cabotův
  • sup mrchožravý – chov v Zoo Praha

Seznam druhů, pro něž vede Zoo Praha evropský záchovný program (EEP) – stav k březnu 2018

  • sup mrchožravý – chov v Zoo Praha
  • bažant Edwardsův – chov v Zoo Praha
  • hroznýšovec kubánský – chov v Zoo Praha

Seznam druhů, pro něž vede Zoo Praha mezinárodní plemennou knihu (ISB) – stav k březnu 2018

  • kůň Převalského – chov v Zoo Praha
  • leguán kubánský – chov v Zoo Praha

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih – stav k 31. 12. 2016:

  • 59 druhy zařazené do evropských záchovných programů (EEP)
  • 48 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB)
  • 66 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB)

Celkové zapojení do záchovných programů a plemenných knih – stav k 31. 12. 2018:

  • 64 druhy zařazené do evropských záchovných programů (EEP)
  • 45 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB)
  • 68 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB)

Zapojení do ochranářských programů

– stav k 31. 12. 2016:

  • 132 druhy ohrožené podle Červeného seznamu IUCN (zařazené v kategoriích „zranitelný“ až „vyhubený v přírodě“)
  • 91 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES; zákaz mezinárodního obchodu)
  • 45 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky

– stav k 31. 12. 2018:

  • 563 druhů ohrožených podle Červeného seznamu IUCN
  • 269 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES; zákaz mezinárodního obchodu)
  • 41 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky

Ochrana in-situ

Zoo Praha se dlouhodobě a zejména pak v posledních letech snaží zapojovat do mezinárodních in-situ projektů, a i několik vlastních projektů vytvořila. Marketingově jsou tyto aktivity prezentovány pod sloganem „Pomáháme jim přežít“. Projekty podporuje i veřejnost podpořit pomocí DMS nebo odevzdáním starého mobilu (na ochranářské konto jde 10 Kč za každý kus, od roku 2010 se podařilo vybrat do konce léta 2018 již takřka 700 000 Kč, dle zprávy z počátku září 2018 jde o peníze z konkrétně 69 280 ks telefonů).

Vybrané mezinárodní in-situ projekty

Přehled nejvýznamnějších in-situ projektů, v nichž je zapojena Zoo Praha:

  • Návrat divokých koní – koně Převalského, Mongolsko (Zoo od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. Od roku 2011 organizace vlastních transportů koní do Mongolska /ve spolupráci s Armádou ČR a organizací ITG/. V letech 2011–2019 se jednalo o převoz 34 jedinců z Česka (resp. evropských chovů) a o další čtyři v rámci vnitrostátního převozu v roce 2016.)
  • Toulavý autobus a další aktivity ve střední Africe – gorily nížinné, Kamerun (Projekt zaměřený na zlepšení přístupu mladé generace k ochraně goril a dalších živočichů, i přírody jako celku. Podpora strážců rezervací.)
  • Ochrana gaviála indického (Ochrana velkého druhu krokodýla v Indii, který dnes patří mezi kriticky ohrožené. Podpora sledování zvířat proti pytlákům i důraz na osvětu.)
  • Ochrana supa mrchožravého (Aktivity spojené s návratem nejohroženějšího evropského supa do bulharské domoviny. Zoo Praha zároveň koordinuje chov tohoto druhu v evropských zoo.)
  • Reintrodukce orlosupa bradatého (Vypouštění dravců do původního alpského prostředí)
  • Ochrana sajgy mongolské (Monitoring této vzácné antilopy, přispění k porozumění jejich života, a zabránění tak šíření nemocí, jimiž jejich populace strádá.)
  • Podpora Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A (Projekt navazuje na úspěšné aktivity s koňmi Převalského v jiné mongolské rezervaci a zaměřuje se na ochranu medvědů a zejména divokých velbloudů.)
  • Návrat adaxů do severoafrických pouští (Monitoring a zamezení ilegálního zabíjení zvířat)
  • Návrat zubrů na Kavkaz
  • Ochrana laoše (Hrozba vyhubení, snaha založit záchranný chov v lidské péči)
  • Ochrana jihoasijských pěvců (Podpora chovu vzácných ptáků, zejména krasek krátkoocasých či sojkovců na Jávě – metodická výuka chovu ohrožených sojkovců Cikananze, Jáva, Indonésie)
  • Reintrodukce majny Rotschildovy na Bali
  • Ochrana sojkovce modrotemenného (Podpora životaschopné populace v Číně)
  • Záchrana výra filipínského (Podpora vytvoření životaschopné záložní populace v lidské péči – výstavba voliér v záchranné stanici na Filipínách)
  • Ochrana saoly (Podpora zajištění přežití extrémně vzácné antilopy v JV Asii)
  • Záchrana antilop Derbyho v Senegalu
  • Ochrana gibonů annámských (Nomascus gabriellae annamensis) ve Vietnamu
  • Pesisir Balikpapan (ochrana území Balikpapanského zálivu, východní pobřeží Bornea) – projekt Zoo Ústí nad Labem, Zoo Praha zapojena od listopadu 2018 jako aktuálně největší partner projektu.

Ochranářské projekty na území Česka

  • Návrat syslů do Trojské kotliny (Podpora kolonie syslů v areálu zoo, kde se zvířata vyskytovala až do 60. let 20. století) – ve spolupráci s AOPK
  • Monitoring populace užovky podplamaté a užovky hladké a péče o ně (Snaha zachovat životaschopnou populaci užovek v místech jejich přirozeného výskytu a zároveň osvěta návštěvníků zoo)
  • Ochrana ještěrky zelené (Revitalizace území v zoo pro podporu opětovného rozšíření tohoto dříve tradičně se vyskytujícího druhu)
  • Monitoring volně žijící kolonie kvakoše nočního v areálu zoologické zahrady

Sbírka na pomoc Austrálii

V reakci na rozsáhlé požáry v Austrálii vypsala Zoo Praha na počátku ledna 2020 sbírkovou akci Pomáhejte s námi australské fauně postižené požáry! jako speciální část dlouhodobého projektu (sbírky) Pomáháme jim přežít. Za dva a půl dne se podařilo získat přes jeden milion Kč; za dva a půl týdne pak téměř 13,5 mil. Kč. Za první měsíc sbírky byla pokořena hranice 20 mil. Kč. Na částce se v tu dobu podílelo 17 tisíc dárců, nejvyšší dar činil jeden milion Kč. Hned v úvodu akce věnovala Zoo Praha 160 000 Kč z tzv. Tří korun ze vstupu, a to konkrétně na sbírku Bushfire Emergency Wildlife Fund. Akce je plánovaná jako dlouhodobá na podporu přírody Austrálie.

V průběhu ledna a února 2020 byly podpořeny tyto organizace a aktivity:

  • Bushfire Emergency Wildlife Fund pod správou organizace zoologických zahrad Zoos Victoria. Prostřednictvím těchto financí je zajišťována akutní veterinární péče a také vědecký výzkum (např. náhradní zdroje potravy).
  • NSW Wildlife Information Rescue and Education Service (WIRES) – největší australská organizace na záchranu volně žijících zvířat
  • Adelaide Zoo – podpora koalů: veterinární péče
  • Kangaroo Island Land for Wildlife, Klokaní ostrov
  • Mt Rothwell – zejména podpora protipožárních opatření

Na podpoře se v únoru 2020 rovněž podílela chovatelka Zoo Praha přímo v Austrálii, konkrétně v Healesville Sanctuary.

Tuto sbírkovou akci podpořily rovněž další české zoologické zahrady, např. Zoo Na Hrádečku či Zoo Ostrava.

Významné chovatelské úspěchy

Významné prvoodchovy (výběr)

Prvoodchovy v rámci světových zoo
  • kondor andský (1937) – dle nových zjištění pravděpodobně druhý odchov na světě po Zoo Berlin
  • medvěd lední – první umělý odchov na světě, samička Ilun (1942)
  • dracena guyanská (1998)
  • hyena čabraková – první přirozený odchov na světě (1998)
  • kůň Převalského – první umělý odchov na světě (2001)
  • gekončík východoafrický (2007)
  • amazoňan jamajský (2008)
  • zebřička timorská (2008)
  • želva Smithova (2008)
  • agamka písečná (2012)
  • paještěrka písečná (2012)
  • agama stepní (2012)
  • želva korunkatá (2012) – světový prvoodchov nejenom v zoo; zajímavé info: http://www.vivarista.sk/menu/print.php?clanok=2123
  • sojkovec rezavouchý (2012)
  • trnorep mezopotámský (2014)
  • holub černobronzový (2017)
Prvoodchovy v rámci zoo Evropy
  • leguán kubánský – zároveň teprve druhý odchov ve světových zoo (1993)
  • varan smaragdový (1996)
  • medojed – první přirozený odchov v Evropě (2004)
  • žluna větší (2005)
  • šípovec nosatý (2006)
  • sojkovec šedohnědý (2006)
  • ketupa malajská – první přirozený odchov v evropských zoo (2009)
  • promyka červená (2010)
  • sojkovec dvoubarvý – první přirozený odchov v Evropě (2010)
  • holub podkovní (2010)
  • želva texaská (2010)
  • sojkovec vlnkohřbetý (2011)
  • želva pardálí – prvoodchov v druhé generaci (2011)
  • agama turkestánská (2012)
  • kachnička obojková (2014)
  • rypoš obří (2014)
  • klokan Hagenův (2016)
  • batagur tuntong (2019)
Prvoodchovy v rámci zoo kontinentální Evropy
  • vydra hladkosrstá (2017)
Prvoodchovy v rámci českých zoo
  • pes hyenový (1957)
  • orangutan sumaterský (1971) – vůbec první orangutan narozený v Československu
  • gepard štíhlý (1972) – druhý odchov na světě
  • kasuár přilbový (1998)
  • vari červený (1998)
  • lori kardinálský (1998)
  • volavčík člunozobý (1999)
  • sup mrchožravý (2000)
  • holub růžový (2001)
  • přímorožec beisa (2001)
  • takin indický (2001)
  • gorila nížinná (2004)
  • pásovec štětinatý (2004)
  • akuči zelený (2004)
  • kolpík růžový (2004)
  • čáp simbil (2004)
  • křepelka madagaskarská (2004)
  • perepel šupinkový /perepel černokrký/ (2004)
  • hrdlička jihoasijská (2004)
  • lori tříbarvý (2004)
  • lori zelenoocasý (2004)
  • sojkovec černohrdlý (2004)
  • bulbul červenouchý (2004)
  • bulbul zahradní (2004)
  • kuskus pozemní (2005)
  • lvíček zlatohlavý (2005)
  • hlodoun menší (2005)
  • veverka kapská (2005)
  • mangusta trpasličí (2005)
  • manul (2005)
  • bulbulčík černý (bělohlavý) (2005)
  • irena tyrkysová (2005)
  • kruhoočko japonské (2005)
  • želva annámská (2005)
  • želva tlustohrdlá (2006)
  • sojkovec rezavočelý (2006)
  • křeček velký (2007)
  • orlície bornejská (2007)
  • želva kubánská (2007)
  • želva Oldhamova (2007)
  • dvojzoborožec nosorožčí (2007)
  • muntžak malý (2008)
  • velemyš obláčková (2008)
  • talapoin severní (2008)
  • husovec strakatý (2008)
  • timálie rudolící (2008)
  • bukáček malý (2009)
  • sojkovec rezavokřídlý (2009)
  • gundi saharský (2009)
  • pásovec kulovitý (2009)
  • tayra (2011)
  • koroptev hnědoprsá (2011)
  • zejozob africký (2012)
  • slípka modrá (2012)
  • špaček holohlavý (2012)
  • kachna temná (2012)
  • lori žlutoskvrnný (2012)
  • sojkovec modrotemenný – společně se Zoo Plzeň (2012)
  • svišť lesní (2013)
  • volavka vlasatá (2013)
  • kachnice bělohlavá (2013)
  • želva ostnitá (2013)
  • flétňák australský (2013) – oceněno v soutěži Bílý slon
  • amazoňan rudoocasý (2014)
  • amazoňan modrobradý (2014)
  • amazoňan šedohlavý (2014) – jediné toho roku vylíhlé mládě v evropských zoo
  • lori mnohobarvý balijský (2014)
  • páv zelený (2014)
  • puštík brýlatý (2014)
  • bércoun rezavý (2014)
  • klokan horský (2014)
  • klokan bažinný (2015)
  • komba jižní (2015)
  • sob karelský (2015)
  • sova indická (2015)
  • labuť malá (2015)
  • holub příčkoprsý (2015)
  • gibon stříbrný (2015)
  • kakadu palmový (2015) – zároveň jediný odchov rozmnožovací sezóny v evropských zoo
  • mada modrotemenný (2016)
  • dikobraz palawanský (2016) – zároveň druhý odchov v Evropě
  • tamarín bělovousý (2016)
  • sojkovec stříbrouchý (2016)
  • zoborožec rýhozobý (2017)
  • vlhovec Chapmanův (2017)
  • kakadu palmový (první přirozený 2017)
  • kormorán černobílý (2018)
  • pekari Wagnerův (2019) – třetí zoo v Evropě

Ocenění

Ocenění v soutěži Bílý slon o odchovek roku mezi českými a slovenskými zoo:

  • 1994: 1. místo: zoborožec kaferský; 2. místo: hrabáč kapský
  • 1995: 2. místo: marabu africký
  • 1996: 2. místo v kategorii ptáci: kondor krocanovitý
  • 1997: 1. místo v kategorii savci: bodlín tanrek; 1. místo v kategorii ostatní: varan smaragdový; 2. místo v kategorii savci: hyena čabraková; 2. místo v kategorii ostatní: leguán kubánský; 3. místo v kategorii ptáci: orel bělohlavý; 3. místo v kategorii ostatní: želva skalní
  • 1999: 1. místo v kategorii ptáci: orlosup bradatý; 1. místo v kategorii ostatní: leguán nosorohý; 3. místo v kategorii ptáci: volavčík člunozobý
  • 2000: 2. místo v kategorii ptáci: sup mrchožravý; 3. místo v kategorii ptáci: kasuár přilbový
  • 2001: 2. místo v kategorii ptáci: lori černohlavý, 2. místo v kategorii ostatní: dracéna krokodýlovitá
  • 2002: 1. místo v kategorii ptáci: ledňák modrokřídlý
  • 2003: 1. místo v kategorii ptáci: lorikul modrobradý; 3. místo v kategorii ptáci: loríček rudobradý
  • 2004: 1. místo v kategorii savci: medojed kapský; 1. místo v kategorii ptáci: čáp simbil; 3. místo v kategorii ptáci: perepel černohrdlý; 3. místo v kategorii ostatní: varan mangrovový
  • 2005: 1. místo v kategorii ptáci: žluna větší; 1. místo v kategorii ostatní: agamka zajsanská; 2. místo v kategorii ostatní: agama osadní; 3. místo v kategorii savci: gorila nížinná
  • 2006: 1. místo v kategorii ostatní: želva annámská; 2. místo v kategorii savci: hlodoun menší; 3. místo v kategorii ostatní: vejcožrout rezavý
  • 2007: 1. místo v kategorii ostatní: varan komodský; 2. místo v kategorii savci: levhart obláčkový; 3. místo v kategorii ptáci: mandelík hajní; 3. místo v kategorii ostatní: šípovec nosatý
  • 2008: 1. místo v kategorii savci: velemyš obláčková; 2. místo v kategorii ptáci: amazoňan jamajský; 3. místo v kategorii ptáci: dvojzoborožec velký; 3. místo v kategorii ostatní: gekončík východoafrický
  • 2009: 2. místo v kategorii ostatní: želva Smithova; 3. místo v kategorii ptáci: ketupa malajská; 3. místo v kategorii ostatní: orlície bornejská
  • 2010: 1. místo v kategorii ptáci: amazoňan šedohlavý; 2. místo v kategorii ostatní: želva texaská
  • 2012: 2. místo v kategorii ostatní: želva pardálí jižní, 3. místo v kategorii ptáci: zejozob africký
  • 2013: 1. místo v kategorii ptáci: flétnák australský; 2. místo v kategorii ostatní: želva ostnitá
  • 2014: 1. místo v kategorii ptáci: kachnička obojková
  • V letech 1995–2010 Zoo Praha získala celkem 15 prvních míst, 15 druhých míst a 14 třetích míst, což je nejvíce ze všech zúčastněných zoo.

Ředitelé

Ředitelé Zoo Praha od doby jejího otevření.

  • Jiří Janda (28. září 1931 – 25. srpna 1938)
  • V. J. Staněk (26. srpna 1938 – 31. října 1939)
  • plukovník MVDr. Jan Vlasák (1. listopadu 1939 – 16. července 1946)
  • Jaroslav Wolf (6. června 1945 – 18. července 1945 jako dočasný národní správce)
  • František Daneš (1. srpna 1946 – 30. dubna 1947)
  • Antonín Turek (1. května 1947 – 28. února 1948)
  • Karel Ješátko (1. března 1948 – 31. července 1948)
  • Otakar Štěpánek (1. srpna 1948 – 28. února 1949)
  • Zdeněk Jaroš (1. března 1949 – 28. března 1949)
  • Cyril Purkyně (29. března 1949 – 30. června 1959)
  • Zdeněk Veselovský (1. července 1959 – 31. prosince 1988)
  • Miloslav Kalaš (1. ledna 1989 – 28. února 1990)
  • Jiří Felix (25. ledna 1990 – 15. června 1990)
  • Bohumil Král (15. června 1990 – 3. června 1997)
  • Petr Fejk (od 4. června 1997 – 31. října 2009)
  • Miroslav Bobek (od 1. ledna 2010)

Doprava

K trojské zoologické zahradě již desítky let jezdí autobusová linka 112 z Holešovic, doplňovaná midibusovou linkou 236 ze sídliště Bohnice. V minulosti sem bývaly v sezóně provozovány jako posila i speciální (tzv. účelové) zrychlené autobusové linky. Dnem 5. dubna 2008 byla zahájena doprava na lince tzv. zoobusu, rychlíkové linky, které bez zastavování v mezilehlých zastávkách jezdí po trase Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada. Linku objednává a platí zoologická zahrada (ročně 900 000 Kč), pro cestující je přeprava bezplatná, dopravcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích, a to v desetiminutovém intervalu. Linka je označena písmeny ZOO. Od roku 2010 jezdí tuto linku dopravce DPÚK.

Turisticky atraktivní je doprava lodí, které mají nedaleko zoo přístaviště pravidelných plaveb. Podél Vltavy jsou parkoviště pro zájezdové autobusy a osobní automobily. Oblast je i cyklisticky atraktivní – po břehu řeky vede značená cyklotrasa č. 2 Praha – Drážďany. Zoo je vybavena stojany na jízdní kola a lze zdarma zapůjčit zámky pro jejich uzamčení. Z důvodu velké vytíženosti linky 112 uvažoval pražský magistrát i o tramvajové trati k jižní části zoo (podél Vltavy). V nejbližších letech však její výstavba není pravděpodobná.

Horní a dolní část zoologické zahrady spojuje od roku 1977 sedačková lanová dráha, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Po zahradě jezdí také silniční vláček. Pro děti je v dolní části zoo určena i dětská tramvaj.

Galerie chovaných druhů

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

  • KAFKA, Josef. Pamětní spis o zoologické a akklimatační zahradě v Praze. Praha: Družstvo zoologické a aklimatační zahrady, 1899. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha: vl.n., 1934. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha: s.n., 1924. Dostupné online. 
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Zapomenuté projekty pražské zoo. Živa. 2011, čís. 6, s. 296–299. Dostupné online. ISSN 0044–4812. 
  • Presskit k tiskové konferenci Zoo Praha 15. 3. 2018 "Vzácní a jedineční".

Související články

  • Gorily v Zoo Praha (+ Richard, Moja, Kamba, Tatu)
  • Chov orangutanů v Zoo Praha
  • Chov supa mrchožravého v Zoo Praha
  • Gaston
  • Gočárovy domky, Galerie Gočár
  • Návrat divokých koní
  • Skály v zoologické zahradě (přírodní památka)
  • Úlet ibisů skalních z pražské zoologické zahrady

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoologická zahrada Praha ve Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Zoo Praha
  • Oficiální stránky
  • EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií
  • Chov včel v Zoo Praha

Fotografie

  • Zoo Praha
  • Zoo Praha
  • Zoo Praha

Kontaktní údaje

  • Adresa: U trojského zámku 3/120, Praha,
    171 00, Česká republika
  • GPS: 50° 7.001 N 14° 24.66 E

Poloha

Nahoru