Popis
Židovská radnice v Praze na Josefově je soubor tří budov různého stáří, které jako jedny z mála přečkaly asanaci Josefova.
Historie
Budova Maiselovy radnice původně pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Nicméně prvně je jako "Rathaus židovský" zmiňována již v pramenech z první půlky 16. století, není tudíž známo, zda se na místě dnešní budovy v minulosti nenacházel ještě nějaký starší objekt. Její stavba (či přestavba) byla financována tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem. Několikrát po požárech přestavěna. Současný stav pochází z období rokoka.
Popis
Nejstarším objektem komplexu je tzv. Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Jedná se o třípodlažní nárožní budovu na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami. Jádro stavby je však starší, renesanční.
Východní část komplexu tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena. Do začátku 20. století existovala při východní straně bloku úzká středověká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu (nepřístupné), na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby.
Nejnovější část celé budovy Židovské radnice se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu a byla přistavěna až r. 1908 stavitelem Matějem Blechou, po rozšíření Maiselovy ulice (dříve Rabínské).
Hodiny
Na radnici jsou hodiny, které mají kromě běžných ciferníků na věžičce ještě jeden s hebrejskými číslicemi, jehož rafičky se pohybují opačným směrem. Jde o záměrně vyjádřenou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.
Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby poslední přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.
Současnost
V současnosti je radnice sídlem židovské obce a Federace židovských obcí. Nachází se zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína. V representačním prostoru v přízemí nové části funguje již téměř sto let košer restaurace, ve velkém zasedacím sále v patře do r. 1918 fungoval rabínský soud bejt din. Celý komplex radnice slouží dodnes jako kulturní centrum pro společné oslavy svátků, svateb, bar micva a jiných společenských událostí pražské židovské obce. Společně s Vysokou synagogou je chráněna jako kulturní památka.
Odkazy
Reference
Literatura
- KIBIC, Karel. Židovská radnice v Praze : k tisícímu výročí existence židovské obce v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 65-74.
- OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovská radnice ve Wikimedia Commons
- Turistika.cz – Židovská radnice
- Praha stověžatá – Židovská radnice
- Zdroj: www.wikipedia.org
- License: CC-BY-SA-3.0
