Staroměstské náměstí

Popis

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí nebo Veliké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Rynk či Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí či znovu Velké náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké či Veliké náměstí) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Obecné informace

Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Uprostřed náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.

Staroměstská radnice

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem[zdroj?]. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

Historický vývoj

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650.

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce, bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště 27 bílými kříži. Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.

Oficiální verze komunistického režimu v tehdejším Československu tvrdila, že Klement Gottwald svůj známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, který symbolicky zahájil období komunistické vlády, přednesl z balkónu paláce Kinských, ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno.

2. června 1990 vybuchla na sousoší Jana Husa bomba, jejíž původce není znám. Začátkem roku 2015 radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) uvedl, že by se kopie Mariánského sloupu mohla na Staroměstském náměstí vrátit příští rok. Vedení Prahy tuto snahu o obnovu podporuje. Pražský arcibiskup Dominik Duka uvedl, že spolu s Mariánským sloupem by se měla navrátit i Socha krále Jiřího z Poděbrad s kalichem a nápisem „Veritas vincit“ na Týnském chrámu, odstraněna v roce 1623.

Trhy

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.

Významné budovy a objekty

  • Staroměstská radnice
  • Staroměstský orloj
  • Týn
  • Pomník mistra Jana Husa
  • Kostel svatého Mikuláše
  • Kostel Matky Boží před Týnem
  • Palác Kinských
  • Dům U Kamenného zvonu
  • Týnská škola
  • Pražský poledník
  • Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
  • Dům U Zlatého jednorožce
  • Dům U Lazara
  • Dům U Kamenného stolu
  • Dům U Kamenného beránka
  • Štorchův dům
  • Dům U Bílého jednorožce
  • Dům U Zlatého slona
  • Dům U Minuty
  • Dům U Zlatého rohu
  • bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora
  • bývalá Městská pojišťovna – dnes budova Ministerstva pro místní rozvoj
  • Dům U Černého anděla
  • Dům Vilímkovský
  • Dům U Vola

Okolní ulice a náměstí

  • Celetná ulice (první část královské cesty)
  • Pařížská třída
  • Dlouhá třída
  • Týnská
  • Malé náměstí
  • Železná ulice
  • Náměstí Franze Kafky

Kontaktní údaje

  • Adresa: Staroměstské nám., Praha, 110 00, Česká republika
  • GPS: 50° 5.258 N 14° 25.266 E

Mapa

Nejbližší hotely

Nahoru