Petřín

Popis

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.

Historie

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín (qui a petris dicitur Petrin).

Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu. První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.

Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“. Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů.

Výrazně do dějin Petřína zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště se přesunulo na druhý břeh na Šibeniční vrch pod Vítkovem, v oblasti zvané dnes U Bulhara.

Stavby

  • Lanová dráha na Petřín – původní dráha postavená společně s rozhlednou
  • Petřínská rozhledna – postavena z iniciativy Klubu českých turistů za Jubilejní výstavy roku 1891
  • Zrcadlové bludiště – původně pavilon KČT na Jubilejní výstavě připomínající vyšehradskou bránu Špička
  • Kostel svatého Vavřince – barokní kostel na místě románského, katedrální kostel Starokatolické církve
  • Křížová cesta s kaplemi Kalvárie a Božího hrobu, začíná ve stráni severně od rozhledny
  • Hladová zeď – ohraničující Malou Stranu rozšířenou Karlem IV., v baroku rozšířenou souběžnými Mariánskými hradbami
  • Štefánikova hvězdárna z roku 1928 pojmenovaná po spoluzakladateli Československa a astronomu M. R. Štefánikovi
  • Sloupové sluneční hodiny – u hvězdárny
  • Restaurace Nebozízek – ve stejnojmenném parku, zchátralá barokně-klasicistní budova byla nově postavená roku 1985
  • Strahovský klášter – nejstarší český premonstrátský klášter v místě vstupu z Petřína na Hradčany
  • Kostel svatého Michala archanděla – dřevěný kostelík ze 17. století přenesený z Podkarpatské Rusi
  • Letohrádek Kinských – klasicistní letohrádek na smíchovském úpatí Petřína, sídlo Národopisného muzea Národního muzea
  • Pomník obětem komunismu – od Olbrama Zoubka, proti Vítězné ulici
  • Sokol Malá Strana - Sokolovna z 19. století. Mezi členy patřili českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk, E. Beneš a K. Gottwald

Zahrady a přírodní památka

Petřínské stráně (od severu)
  • Velká strahovská zahrada – pod Strahovským klášterem, v horní části údolíčka mezi Petřínem a Úvozem
  • Lobkovická zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (německého velvyslanectví) a přilehlá severní stráň Petřína
  • Schönbornská zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (velvyslanectví USA)
  • Seminářská zahrada – sadově upravená severní část východní stráně Petřína
  • Zahrada Nebozízek – část východní stráně Petřína mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí
  • Kinského zahrada – nad stejnojmenným letohrádkem na jihovýchodní, smíchovské stráni Petřína
Na vrcholu Petřína
  • Park u petřínské rozhledny
  • Růžový sad – u hvězdárny Petřína
  • Zahrada Květnice – malá květinová zahrada v sevření hradeb poblíž Růžového sadu
  • přírodní památka Petřín – Petřínské skalky, které lemují celé temeno kopce

Studánky

  • Pramen Petřínka – v Seminářské zahradě u hlavní parkové cesty nedaleko restaurace Petřínské terasy
  • Pod Petřínem – původně pítko, s kamenicky řešeným řečištěm v Hellichově ulici
  • Ve Strahovské zahradě (Kaštanka) – v zalesněné stráni jihovýchodně od Strahovského kláštera
  • Pramen sira Nicolase Wintona – obnovený v roce 2009, u vyhlídkové cesty také v horní části Velké strahovské zahrady
  • U Památného stromu (jasanu) – nedaleko Wintonova pramenu
  • Kinská, U jezírka (též Vodní schody), Pod Kaštankou – prameny a studánky v Kinského zahradě

Sochy a sousoší

K. H. Mácha

Karel Hynek Mácha (1810–1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.

Jan Neruda

Jan Neruda (1834–1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853–1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

M. R. Štefánik

Milan Rastislav Štefánik (1880–1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.

Fontána s chlapci

Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948.

Hana Kvapilová

Hana Kvapilová (1860–1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.

Lachtan

Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda.

Ferdinand Laub

Ferdinand Laub (1832–1875), světoznámý virtuos a český houslista.

Vítězslav Novák

Vítězslav Novák (1870–1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči.

Polibek

Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.

Pomník obětem komunismu

Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002. V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T.G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968.

Zajímavosti

Po Petříně je pojmenovaná planetka (16801) Petřínpragensis objevená Petrem Pravcem v Ondřejovně v roce 1997. Planetku nebylo možné nazvat jednoduše Petřín, protože by se pletla s již existující planetkou (482) Petrina objevené roku 1902. Pravidla pro pojmenování planetek toto nepřipouštějí.

Kontaktní údaje

  • Adresa: Petřínské sady, Praha, 118 00, Česká republika
  • GPS: 50° 5.011 N 14° 23.706 E

Mapa

Nejbližší hotely

Nahoru