• Email: info@pragap.com
  • Tel: +420 261 264 369

Národní muzeum Praha

Národní muzeum Popis

Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika atd.) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v Česku. Národní muzeum sídlí v monumentální novorenesanční historické hlavní budově v horní části Václavského náměstí v Praze. Pod Národní muzeum spadá také řada dalších expozic v muzeích a památnících především v Praze, ale i v dalších místech Česka.

Historie instituce

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum in Böhmen provoláním An die Vaterländichen Freunde der Wissenschaften. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickým zakladatelem byl hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu, jenž muzeu věnoval své rozsáhlé sbírky, které se staly základem sbírek Národního muzea. Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uloženy. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, nebo matematik Bernard Bolzano.

Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlastenského muzea, odkázal mu knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria. Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík, historik Karel Jaromír Erben ad.

Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum Království českého, v letech 1919-1922 Zemské museum a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940-1945 se nazývalo Landesmuseum in Prag.

Sídla

Před postavením vlastní budovy

Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) Na příkopě 858/20 na Novém Městě (v místech dnešní Živnostenské banky). S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, Časopis Národního muzea nebo Archeologický sbor.

Historická budova

Novorenesanční stavba, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (dobová idea Muzeum jako chrám vědy a umění), a byl otevřen roku 1891. Výzdobu tvořili umělci generace Národního divadla, především sochaři Bohuslava Schnircha, Antonína Wagnera a Antonín Popp a malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík či Julius Mařák v letech 1885–1901. Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba. V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády.

Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova i přes několik projektů nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném stavu.

Od 8. července 2011 do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci. K částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea. Součástí byla vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na vnějšek budovy. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy byla za 42 měsíců rekonstrukce dále zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Předpokládané náklady rekonstrukce činily 4,5 mld. Kč.

Přírodovědné muzeum se při rekonstrukci včetně sbírek se přestěhovalo do areálu někdejšího zimoviště Čsl. státních cirkusů v Horních Počernicích. Sbírky Historického muzea, část knihovny a větší část sbírek Archivu Národního muzea se přestěhovaly do dvou objektů někdejších Hamburských a Magdeburských kasáren v Terezíně. V budově bývalého Federálního shromáždění pořádá muzeum časové výstavy, semináře a komentované prohlídky.

Nová budova (Federální shromáždění)

V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa. Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy, historického muzea, a část Knihovny Národního muzea. Pro veřejnost byla tato "nová budova" otevřena v roce 2009 a slouží pro pořádání krátkodobých výstav. Hostí také stálou přírodovědeckou expozici Archa Noemova.

Další expozice

Kromě sbírek v hlavní budově pod Národní muzeum spadají také tyto expozice:

  • Nová budova Národního muzea (bývalé sídlo Federálního shromáždění ČSSR, Vinohradská 1, Praha)
  • Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur (Betlémské náměstí, Praha)
  • České muzeum hudby (Karmelitská ulice, Praha)
  • Muzeum Bedřicha Smetany (Novotného lávka 1, Praha)
  • Muzeum Antonína Dvořáka (Ke Karlovu 20, Praha)
  • Památník Jaroslava Ježka (Kaprova ulice, Praha)
  • Památník Antonína Dvořáka (Nelahozeves)
  • Památník Bedřicha Smetany (Jabkenice)
  • Památník Josefa Suka (Křečovice)
  • Lapidárium Národního muzea (Výstaviště, Praha 7 - Holešovice)
  • Národopisné muzeum Národního muzea (Letohrádek Kinských Praha 5)
  • Národní památník na Vítkově (U Památníku 1990, Praha)
  • Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra (Palackého ulice, Praha)
  • Muzeum české loutky a cirkusu (Prachatice)
  • Zámek Vrchotovy Janovice
  • Klavír? Klavír! Klavír! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí (Státní zámek Litomyšl)
  • Památník Jiřího Melantricha z Aventina (Rožďalovice)

Knihovna Národního muzea

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzea

Od počátků patří k Národnímu muzeu, v současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách.

Ze sbírek muzea

Fotografie

  • Národní muzeum
  • Národní muzeum
  • Národní muzeum

Kontaktní údaje

  • Adresa: Václavské nám. 68, Praha,
    115 79, Česká republika
  • GPS: 50° 4.734 N 14° 25.857 E
Nahoru