Cestovní průvodce o Česku - Pragap Tour, s.r.o.

Národní Muzeum v Praze

Počátky Národního Muzea byly, podobně jako tomu bylo jinde v Evropě, spjaty s dary velkých soukromých sbírek, především sbírek přírodovědeckých, které byly v majetku aristokratů žijících v Čechách. Skupina osvícenských šlechticů – a zejména hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761–1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie – se také postavila do čela přípravných prací k založení muzea. 15. dubna 1818 podepsala provolání o založení muzea a svou podporou dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. Byla ustavena Společnost vlasteneckého muzea v Čechách jako majitelka a správkyně sbírek i jako organizátorka veškeré muzejní práce. Jejím prvním předsedou se stal hrabě Sternberg. Majitelkou muzea zůstala Společnost až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České. V roce 1949 byly převedeny do vlastnictví státu.

Monumentální novorenesanční budova byla postavena v I. 1885–1890 podle projektu J. Schulze. Do objektu, jehož průčelí je přes 100 m dlouhé, se vstupuje po rampě, zdobené litinovými světelnými kandelábry a skupinou alegorických postav (Čechie s Moravou, Slezskem, Labem a Vltavou) od A. Wagnera. Po obou stranách vstupu do budovy jsou symbolické sochy Historie a Přírodních věd J. Maudra. Na průčelí reliéfní desky (Založeni kláštera ve Zbraslavi, Založení Karlovy univerzity, Doba Rudolfa II.) od A. Wagnera. Na fasádě zlacené mramorové desky se jmény vynikajících osobností české vědy a umění. Po stranách kopule hlavní věže sousoší (Obětavost, Nadšení, Láska k pravdě, Láska k minulosti) od B. Schnircha. Na bočních věžích alegorické postavy vědních oborů od A. Wagnera, A. Poppa, B. Seelinga, F. Hergesella, L. Wurzela a O. Menzela. Budovy do dvorů jsou v horním patře opatřeny sgrafity. Na atikách uprostřed tři bočních stran Muzea jsou symbolické postavy Ctnosti a Čtyři živly.

Vstupní halu zdobí bronzové sochy Libuše, Přemysla Oráče, Přemysla Otakara II. a knížete Václava od mnichovského sochaře L. Schwanthalera. Další plastiky od tohoto sochaře jsou umístěny na schodišti (Eliška Přemyslovna, Jiří z Poděbrad, Arnošt z Pardubic, Bohuslav Hasištejnský). Na stěnách veduty slavných míst české minulosti od J. Mařáka a jeho školy. Na schodišti se pořádají oblíbené koncerty. Významnou prostorou muzea, v níž se konají slavnostní a pietní akty, je Panteon, zasvěcený památce velkých osobností českého národa. Panteon zaujímá všechna patra průčelního traktu a je sklenut kopulí. Zdobí ho nástěnné obrazy od F. Ženíška (Libušino poselství a Sv. Metoděj dokončuje překlad bible) a od V. Brožíka (Založení Karlovy univerzity a J. A. Komenský v Amsterodamu). Dekorativní výplně výsečí pod kopulí s alegoriemi Vědy, Moci, Umění a Inspirace maloval V. Hynais. V prostoru Panteonu jsou bronzové sochy a bysty národních velikánů.

V budově Národního muzea jsou instalovány sbírky pravěké, historicko-archeologické, divadelní, mineralogické, geologicko-paleontologické a zoologické, soustřeďující nejcennější kulturní dědictví našeho národa. V budově je rovněž umístěna muzejní knihovna a pořádají se zde příležitostné výstavy, přednášky i další kulturní akce.

Lokace & mapa Www Tisk Add This Nahoru